π

Číslo, které nikdy nekončí

Jak lidi přišli na kruh, proč jim čtverec pomohl a jak se π počítá až do bilionů číslic.

3,14159265358979323846264338327950288419716939937510582097494459230781640628620899862803482534211706798214808651…
Kapitola 1

Co vlastně π je?

Vezmi jakýkoli kruh: minci, talíř, kolo od auta, dráhu Země kolem Slunce. Změř obvod a vyděl ho průměrem. Vždycky ti vyjde totéž číslo. Tomu číslu říkáme π (pí).

π = obvod ÷ průměr

Zkus to: kolo s průměrem přesně 1 se jednou otočí. Kolik ujede?

0,000ujetá vzdálenost
1průměr kola

Kolo ujede trochu víc než 3 průměry. Ten kousek navíc, 0,14159…, je celé tajemství. Lidi se ho snažili změřit přes 4 000 let.

Proč se to jmenuje π? Je to první písmeno řeckého slova perimetros (obvod). Jako značku ho zavedl William Jones v roce 1706 a proslavil Leonhard Euler.
Kapitola 2

Nejstarší odhady: Babylon a Egypt

Babylon (asi 1900 až 1600 př. n. l.): na hliněné tabulce z města Súsy počítají s obvodem kruhu tak, jako by π = 3 1/8 = 3,125.

Egypt, Rhindův papyrus (asi 1650 př. n. l.): písař Ahmes chce obsah kruhového pole. Neumí s kruhem počítat, tak si pomůže čtvercem:

Klikej na kroky a sleduj, jak Egypťan ze čtverce udělal skoro kruh.

Egyptské pravidlo zní: obsah kruhu o průměru 9 je stejný jako obsah čtverce o straně 8. Z toho plyne:

π · 4,5² = 8²  ⇒  π = 64 ÷ 20,25 = 256/81 ≈ 3,1605

Chyba jen 0,6 %. A to před 3 600 lety, bez kalkulačky a bez vzorců.

Kapitola 3

Archimédes: kruh v sevření mnohoúhelníků

Kolem roku 250 př. n. l. přišel Archimédes ze Syrakus s geniálním trikem. Obvod kruhu neumíme změřit přímo, ale obvod mnohoúhelníku ano, protože má rovné strany. Tak kruh sevřeme ze dvou stran:

• vepsaný mnohoúhelník je uvnitř, jeho obvod je menší než obvod kruhu,
• opsaný mnohoúhelník je venku, jeho obvod je větší.

Kruh má průměr 1, takže jeho obvod je přesně π. Když zdvojnásobíš počet stran, oba mnohoúhelníky se ke kruhu přimáčknou víc.

4počet stran
2,828427vepsaný (π je větší)
4,000000opsaný (π je menší)
π je někde mezi zeleným a růžovým číslem.

Jak to šlo spočítat bez znalosti π?

Archimédes nepoužíval sinus ani kalkulačku. Stačila mu dvě pravidla, která platí pro obvody při zdvojení stran (O = opsaný, V = vepsaný):

O₂ₙ = 2 · Oₙ · Vₙ ÷ (Oₙ + Vₙ)    V₂ₙ = √(O₂ₙ · Vₙ)

Přesně tohle počítá tlačítko „× 2 strany“. Šestiúhelník začíná na V = 3 a O = 2√3. Čtverec na V = 2√2 a O = 4. Celé je to jen násobení, dělení a odmocnina, žádné π uvnitř.

Archimédes došel k 96úhelníku a dostal 3 10/71 < π < 3 1/7, tedy 3,1408 < π < 3,1429. Proto se ve škole dodnes říká „π ≈ 22/7“.

Štafeta mnohoúhelníků

Kdo a kdyStranVýsledek
Archimédes, ~250 př. n. l.963,14
Liou Chuej (Čína), 2633 0723,1416
Cu Čchung-č’ (Čína), ~48024 5763,1415926 až 3,1415927; zlomek 355/113
al-Káší (Samarkand), 14243 · 2²⁸16 desetinných míst
Ludolph van Ceulen, 16102⁶², přes 4 triliony35 desetinných míst
Van Ceulen počítal 25 let a číslice si nechal vytesat na náhrobek. Proto se π v češtině kdysi říkalo Ludolfovo číslo.
Kapitola 4

Ze kruhu obdélník: odkud je S = π · r²

Rozkrájej kruh jako pizzu na stejné dílky a poskládej je střídavě špičkou nahoru a dolů. Čím víc dílků, tím víc to vypadá jako obdélník.

• Výška obdélníku = poloměr r.
• Délka = polovina obvodu kruhu (půlka dílků je nahoře, půlka dole) = π · r.
• Obsah = délka × výška = π · r · r = π · r².

Archimédes to řekl ještě hezčeji: kruh má stejný obsah jako pravoúhlý trojúhelník, jehož jedna odvěsna je poloměr a druhá obvod kruhu. Zkus si to: ½ · r · 2πr = πr².

Kvadratura kruhu: úloha na 2 000 let

Řekové chtěli jen pravítkem a kružítkem narýsovat čtverec se stejným obsahem jako kruh. Pokoušeli se o to nejchytřejší lidé dva tisíce let. V roce 1882 Ferdinand von Lindemann dokázal, že to nejde. Proč, uvidíš v kapitole 8.

Kapitola 5

Nekonečné řady: konec mnohoúhelníků

Mnohoúhelníky jsou pomalé: každá nová číslice stojí čtyřikrát víc stran. Kolem roku 1400 v Indii (Mádhava ze Sangamagramy) a pak v Evropě (Gregory 1671, Leibniz 1674) objevili, že π jde poskládat z nekonečně mnoha zlomků:

π/4 = 1 − 1/3 + 1/5 − 1/7 + 1/9 − …

Je to krásné, ale strašně pomalé. Porovnej tři závodníky:

ŘadaČlenůVýsledekSprávná des. místa
Leibniz (1674)
1 − 1/3 + 1/5 − …
0––
Nílakantha (~1500)
3 + 4/(2·3·4) − 4/(4·5·6) + …
0––
Machin (1706)
4·(4·arctg ⅕ − arctg 1/239)
0––

Leibniz potřebuje zhruba 10× víc členů na každou další číslici. Machinova řada přidá s každým členem asi 1,4 číslice. John Machin s ní v roce 1706 ručně spočítal 100 číslic.

Další krásné vzorce

Viète (1593), první nekonečný vzorec na π, ze samých odmocnin:

2/π = √2/2 · √(2+√2)/2 · √(2+√(2+√2))/2 · …

Je to vlastně Archimédův mnohoúhelník zapsaný jako vzorec: každá další odmocnina = zdvojení stran.

Wallis (1655), samá celá čísla:

π/2 = (2·2)/(1·3) · (4·4)/(3·5) · (6·6)/(5·7) · …

Euler (1735) vyřešil „basilejský problém“ a π vylezlo tam, kde nikdo nečekal, ze součtu převrácených čtverců:

1 + 1/4 + 1/9 + 1/16 + … = π²/6
Kde je tady kruh? Nikde! π se objevuje i tam, kde se o kruzích vůbec nemluví. Proto ho matematici tak milují.
Kapitola 6

Spočítej π sám, na tisíce číslic

Tvůj prohlížeč teď použije Machinův vzorec a velká celá čísla (BigInt). Je to přesně ten výpočet, který William Shanks dělal ručně 15 let. V roce 1873 tak spočítal 707 číslic, jenže od 528. číslice měl chybu. Přišlo se na ni až v roce 1946.

–číslic
–tvůj počítač potřeboval
Klikni na tlačítko.

Najdi se v π

Napiš datum narození (třeba 1403 pro 14. 3.) nebo jakékoli číslo a hledej ho v číslicích, které jsi spočítal.

Nejdřív spočítej 10 000 číslic.

Závod počítačů

1949 · ENIAC, první elektronický počítač: 2 037 číslic za 70 hodin.
1914 · Šrínivása Rámanudžan, samouk z Indie, našel řady, které přidávají asi 8 číslic za člen.
1988 · bratři Čudnovští: vzorec, který přidá asi 14 číslic za člen. Dnes ho používají všechny rekordy.
2025 · 300 bilionů číslic (Linus Media Group a KIOXIA).
Konec 2025 · 314 bilionů číslic (StorageReview, jeden server běžel 110 dní). Kdybys je četl jednu za vteřinu, četl bys asi 10 milionů let.
K čemu tolik číslic? Na výpočet obvodu celého viditelného vesmíru s přesností na velikost atomu vodíku stačí asi 40 číslic. Rekordy jsou test počítačů a programů, ne potřeba fyziky.
Kapitola 7

π z náhody: házení šipek

Do čtverce náhodně házíš šipky. Uvnitř je čtvrtkruh. Poměr obsahů čtvrtkruhu a čtverce je π/4, takže:

π ≈ 4 × (šipky ve čtvrtkruhu) ÷ (všechny šipky)
0šipek
0ve čtvrtkruhu
–odhad π

Takhle se π počítat nevyplatí, každá další číslice chce 100× víc šipek. Stejný princip, metoda Monte Carlo, ale dnes počítá počasí, jaderné reaktory i grafiku ve hrách. Už v roce 1777 to zkoušel hrabě Buffon s jehlami házenými na prkennou podlahu.

Kapitola 8

Proč π nikdy nekončí

1761 · Johann Lambert dokázal, že π je iracionální. Nejde napsat jako zlomek dvou celých čísel, a proto se jeho číslice nikdy neopakují v pravidelném vzoru a nikdy neskončí. 22/7 i 355/113 jsou jen skvělé přibližky.

1882 · Ferdinand von Lindemann dokázal víc: π je transcendentní. Není řešením žádné rovnice s celočíselnými koeficienty (jako x² = 2, ze které vyjde √2).

A tady je konec kvadratury kruhu. Pravítkem a kružítkem umíš narýsovat jen délky, které jsou řešením takových rovnic (sčítání, násobení, odmocniny). π mezi ně nepatří, takže čtverec se stejným obsahem jako kruh narýsovat nejde. Dva tisíce let pokusů, jeden důkaz.

Je v π schovaný celý vesmír?

Matematici tuší, že se v π každá skupina číslic objevuje stejně často (tzv. normální číslo). Pak by v něm bylo každé telefonní číslo i každá kniha zapsaná v číslech. Dokázané to ale není, je to jedna z velkých otevřených otázek. Možná ji jednou vyřešíš ty.

Básnička na zapamatování

Spočítej písmena v každém slově:

Mám, ó Bože, ó dobrý, pamatovat si takový cifer řad, velký slovutný Archimedes, pomáhej trápenému, dej mu moc, nazpaměť nechť odříká…

3 1 4 1 5 9 2 6 5 3 5 8 9 7 9 3 2 3 8 4 6. Pozor, past: „Archimedes“ má 9 písmen a „nechť“ jen 4, protože ch je v češtině jedno písmeno.

14. března se slaví Den π (v americkém zápisu 3/14). Ten den se v roce 1879 narodil Albert Einstein.
Kvíz

Co sis zapamatoval?

Odpověz na všech 6 otázek.